Tak, komentáře jsou zpátky. Bohužel program není od Pixiho (jako všechno ostatní), vytvořil jsem si ho sám, neb Pixiho verze nešla spustit.
Doufám, že komentáře budou více k užitku, než ke škodě. Doufám, že budete míti konstruktivní připomínky a né pořád, kde jsem jakou hrubku nasekal.
Sleduji, že většina lidí chodí na náš blog hlavně, když jim ho Google (nebo nějaký jiný fulltext) vyplivne po zadání slov jako Twin Gate, Digimat...
Tak jaký vlastně mám názor na tento fotoaparát(Twin Gate) od společnosti Digimat.cz.
Všem kteří to s fotografováním myslí alespoň trochu vážně těm praví ať si tento fotoaparát nekupují.
Na trhu je určitě řada jiných a lepších fotoapárátů jen o málo dražších než TwinGate (cca 7500, HP, Nikon...)
Nechci, aby takovou chybu jako já udělalo více lidí 
Jen stručně: Opět píšu z počítačové učebny, ti vnímavější z vás ale jistě postřehli, že tentokrát je můj článek plně diakritický, problémy s y a z již také zmizely. Jak to? Pohrál jsem si se systémem (muhaha 
). Ve skutečnosti stačilo v Ovládacích panelech přidat dosud neexistující rozložení klávesnice. Zlatá jednoduchost Woken! Teď už jen doufat, že až se připojím příště a systém bude "načítat mé osobní naastavení", tak načte i moji českou klávesnici. Děkuji.
DD
Včera jsem si se svojí milovanou Pavlínkou vyjel do FUTURA v Brně. Mám z toho ohromný zážitek, musím to napsat.
Na začátek jsem chtěl poznamenat, že po upozornění Dave Dangera jsem lehce změnil design blogu. Prý bylo matoucí, že jméno autora a trvalý odkaz bylo až pod čarou. Tak jsem to změnil a teď jméno autora článku můžete najít nad modrou čarou příspěvku.
Další věc, byl jsem docela znechucen, že valná většina českých portálů je v kódování windows-1250. Jak to? Kdo to ví, nechť mi pošle mail. Mě to fakt zajímá.
Už jsem psal, že dělám na brigádě jako telefonní operátor. S nastavším podzimem se zřejmě zvyšuje počet úchylných lidí, kteří mají potřebu volat na bezplatné linky. Nejen jejich počet, také vytrvalost, s níž jsou schopní tyto linky bombardovat. Na jedné takové lince se také občas ocitnu (je to záležitost sekundy — přijde supervizorka a jediným stiskem tlačítka na telefonu to zařídí).
Kapitolou samou o sobě jsou pubertální děti, které se celé prázdniny neviděly nebo jdou třeba jen společně za školu. Roupama nevědí, co by dělaly, tak zavolají na nějakou linku. Humor je však brzy přejde po poetickém odrecitování jejich čísla (ano, pozor, kdybyste chtěli také uskutečnit takový „vtipný“ telefonát, počítejte, že vaše číslo se zobrazí na displeji přístroje!). Zabralo to nakonec i na tu třináctiletou holčinu, co mi tvrdila, že se narodila v roce 1895, občas mluvila „čínsky“ a že pokud nebude mít TELE2, umře. Umřela sama od sebe, když jsem jí řekl, že volá z Ostravy.
Včerejší call místností však běžel příběh z předchozího dne o oskarovém čísle, z něhož nějaká žena a později i její syn (nebo je to možná jedna a táž osoba, to nikdo neví) volali celé odpoledne na naši linku s nejrůznějšími příběhy: jako týraná žena, co sháněla taxi, jako potencionální zákaznice, která se registrovala a přitom byla týrána manželem, který s registrací nesouhlasil, jako Policie ČR, jako chlapec v tísni hledající linku bezpečí (jsme TELE2) nebo jako Jiřina Jirásková. Na tuto osobu přečtení jejího čísla nefungovalo. Naopak nás poctila svou telenávštěvou i včera. Tentokrát jako Policie ČR s dotazem, zda na tyto linky volají úchylové (kromě ní moc ne ). Kolega, který hovor bral, však o ničem nevěděl, navíc paní je přesvědčivá, předal tedy hovor supervizorce, která s dámou udělala krátký proces. Je možné, že se její číslo nechá blokovat na naše linky, což je na jednu stranu škoda (byla s ní docela sranda), na druhou stranu zase co nevidět přijdou jiní, ještě lepší a ještě nápaditější. Někteří třeba čtou i blogy...
DD
tento prispevek pisu v nasi hypermoderni pocitacove ucebne, kde je z nepochopitelnych duvodu natrvalo a nemenne nastavena klavesnice qwerty, takze nemuzu psat s diakritikou a obcas menim z a y. To jen na uvod.
Jsem roztrzitej. Jsem roztrzitej, az to mlati dverma. O tyhle svy vlastnosti vim uz dlouho, ale od pondelka mi uz leze i do penez.
Jsem mobilni, cili vlastnim mobilni telefon. Zatim ne na pausal, vyplati se mi Oskarta... ted to mam i overene, dal jsem se na trebicskem namesti do reci s Oskarakem. Tak jsem hned upaloval pro novy ctyrstovkovy kredit, ktery jsem ale bohuzel nedovezl domu. Proc? Protoze jsem roztrzitej, az to mlati dverma. Proste jsem ho nekde musel nechat, protoze jsem si ho, blbecek jeden, neuklidil poradne, takze jsem ho klidne mohl vysypat z penezenky v pristim obchode. No a jestli sel nekdo hned po mne...
A ted? Mozna na mesic, dva vypnu svuj mobil, nez si nasetrim na dalsi kredit. Nebo si koupim kredit novy a budu mesic hladem. Nejak uz to dopadne. Od priste uz ale vim, kam si koupeny kupon rozhodne nestrkat!
Dave Danger
Dnes večer bude na ČT1 uveden první díl nového pokračování Nemocnice na kraji města. Já osobně se asi dívat budu, i když nejsem fanouškem dietlovských seriálu. Uvidíme, jestli je kopie lepší originálu.
Tak takhle čtu na POOHovi o somrácích v Paříži. A nejvíc mě zaujala pasáž o tzv. lístečkáčích.
Ale za nimi nemusíme až do Paříže. Tento sport se poamlu rozbíhá i v mém milovaném Brně.
Když jedu domů vlakem kolem druhé po obědě, není dne kdy v tuto domu neobchází, ještě stojící, vlak pán s podivnými lístečky a ještě podivnějšími přívěsky na kliče. Na lístku je napsáno něco ve smyslu, že je hluchoněmý, že neslyší hudbu, své blízké...blá..blá. A samozřejmě prosba, abychom si koupili ten přívěsek (většinou jde o takové kýčovité obludnosti, které se nemůžou líbit asi nikomu) za lidovou cenu 59 Kč.
Ano, tuto chybu jsem jednou udělal a koupil jsem si ten hrozný přívěsek, už to nikdy neudělám.
Věřím, že ten pán je hluchoněmý a že to má v životě těžké (hluchoněmý opravdu je, viděl jsem ho mluvit znakovou řečí), ale to ho ještě neopravňuje citově vydírat své okolí.
P.S. Mimochodem toho pána jsem viděl kouřit Mallborky, už mu nikdy nic nedám!
Včera jsem se vrátil z pracovního pobytu na rodinném domě. Byl jsem přinucen rodinou A již obstojně se orientuji v základní zednícké terminologii. Vím třeba co je luxfer, na co jsou překlady a proč je tak důležitá nosná zeď. A mám jeden poznatek! Zedník má relativně jednoduchou práci. Budu zedníkem, zedník se moc nenadře.
Tak teď se určitě někdo naštval (je to zedník) a vstává od počítače. Ale bohužel je to tak. Zedník je kumštýř a dělá jenom pravou zednickou prácí. A nošení cihel, šrotu, uklízení (prostě dřina), to dělají ti co si mistry v cechu zednickém objednali a zaplatili. Pokud si někdo neobjednal 15 zedníků a 80 pohůnků, kteří to udělají za ně.
Ale jelikož mi na armádu externistů nemáme, tak to co zvládneme, to uděláme, to jest jen ta nejtvrdčí a nejméně intelektuálně náročná práce (práce pomocné síly). Zedník "pouze" maltuje dveře, vyrovnává stropy a rohy, prostě to k čemu byl vyučen. A tak to má být.
Prostě budu zedníkem a moc se nenadřu.
Dneska jsem je naštval a vykašlal jsem se na ten debilní infraport.
na Bestmobil.cz jsem si objednal USB datový kabel i s dobíječem. Snad už konečně budu pernamentně on-line!
Tak na Tarantino po dlouhé době natočil film. A jako jeho fanda jsem ho musel vidět(ten film ). Gauneři se mi líbili, Pulp Fiction se mi libily (jako ty povídky), Jackie Brownovou se bohužel nechal ujít, a proto jsem musel vidět alespoň Kill Bill.
Docela mě potěšilo, že světová premiéra bude součastně v Americe, Francii a v České republice. Nevím proč si to naše ekonomicky zanedbatelná zemička zasloužila, ale proč ne? Tak jsem se vypravil na film. Musím podotknout, že Tarantino nezklamal. Bohužel hlavně ve špatné stránce filmu. Zdlouhavé dialogy o ničem se špetkou (no víc než špetkou) lesklých záběrů katany, žluté teplákovky a hektolitry umělé krve.
Tento film chápu jako poctu kung — fu hovadinám z čínské produkce, ale proč musí krev stříkat se zahradní hadice? A proč desítky tělesných strážců Lucy Liu si s tou superostrou katanou (která přefikne kosti na jeden švich, což mi tak nevadí) nepřibalí taky starou dobrou pětačtyřicítku a se slovy Ezechiel 25/17 milou Bloody Urmu jednoduše neod práskne? A proč je přiběh poskládán z přeházených kapitol? A proč je ROZDĚLEN NA DVA?
Poslední jmenovaná zkutečnost mi vadí úplně nejvíc. Tarantino se prostě a jednoduše svezl na moderní vlně rozdělování filmů. Proř by divák nemohl za jeden film zaplatit dvakrát vstupné? Ano božský Q se vymlouvá, že nechtěl uvést tříhodinový film. Měl ho jednoduše zkrátit! Vždyť asi 15. minutová kreslená kapitola o dětství jedné ze záporaček, byla absolutně zbytečná. Byla pouze pro efekt. Aby se ukázalo, že i MIRAMAX umí udělat animatrix
Pokud opravdu chcete jít na Kill Bill, běžte, asi vás nepřesvědčím o tom, za to nestojí (hodí se tak do vydeopůjčoven), ale ti co váhají a nejsou fanatickými fanoušky Quentina Tarantina (nebo se neukajejí nad krví ) měli by zkusit třeba Mizery 2, na těch jsem se alespoň pobavil.
Vzhledem k tomu, že blog nějakou dobu nefungoval, stává se můj první text již trochu neaktuálním (byl psán v neděli 21. 9.), a tak hned píšu první postřehy z vysokoškolského života.
K Brnu patří šaliny — pro mimobrněnské — tramvaje nebo elektriky, viď? Ty jsou však přímo závislé na elektrickém proudu. Takže: nejde-li proud, nejede šalina. V menze jsem se při večeři potkal se svou bývalou spolužačkou z gymplu, která mi vyprávěla velmi čerstvý příběh o tom, kterak na čtvrt hodiny uvízla v šalině kvůli výpadku proudu. Se zaujetím jsem jí naslouchal, netuše, že za chvíli budu terčem dohry celého toho výpadku. Na kolej mi od menzy (všímáte si, jak má vysokoškolák najednou úplně jiný slovník? — na intr mi od centrálky jede tramvaj č. 12. S faktem, že vždycky, když z menzy vylezu, akorát jedna dvanáctka odjíždí, jsem se už vyrovnal. Čekal jsem tedy v klidu na další. V termínu však žádná dvanáctka nedorazila. Místo toho čtyři třináctky po sobě (!). Když asi s desetiminutovým zpožděním konečně dvanáctka dorazila, vezla mě zase úplně někam jinam! Naštěstí mám alespoň částečně vyvinutý smysl pro orientaci, tudíž se mi podařilo vystoupit poměrně včas. Dalších deset minut a další dvanáctka... ale co to? Úplně prázdná? Svoz studentů na koleje a zcela prázdný? Vypadalo to podezřele, ale tahle dvanáctka už mě na kolej dovezla. Já jsem ovšem měl spoustu času na přemýšlení, jestli by bývalo nebylo rychlejší, kdybych tentokrát šel pěšky. Až příště vypadne proud, tak pěšky půjdu.
P. S.: Celá story by mohla mít ještě pointu č. 2, zahrnující minipříběh o tom, jak jsem se druhé ráno šel sprchovat, namydlil jsem se a pak přestala téct voda. Ale o tom třeba někdy příště.
Málokdo si zřejmě vzpomene na ty dávné doby ještě daleko před prázdninami, kdy se Dubra zmiňoval o jakémsi kamarádovi, který mu bude přispívat do jeho blogu. Dlouho se nic nedělo, až teď. Ano, tím kamarádem je moje maličkost, teprve odnedávna on-line, což mi otevřelo mimo jiné brány právě i do světa bloggingu. To, že něco takového na internetu existuje, jsem nevěděl poměrně dlouho, byla to vlastně zatím poslední věc, o níž jsem se (po pornu, rádiu, mp3kách a filmech) dozvěděl, že ji lze na netu nalézt. Laicky si blog vykládám jako takový internetový deník a tak k tomu také hodlám přistupovat ve svých příspěvcích. Naprosto neovlivněn ostatními blogy vstupuji do tohoto světa jako tabula rasa, abych sem tam napsal něco, co mě zrovna žere nebo těší. Na co se tedy budete moci těšit? Od srpna brigádničím v brněnském Media servisu jako telefonní operátor, kde o zážitky není nouze, v pondělí jdu poprvé do školy... myslím do vysoké školy (FSS — žurnalistika + evropská studia), takže očekávám spoustu zajímavého i z tohoto prostředí. Jak tak píšu, sleduju, že už se svým prvním příspěvkem začínám dostávat tak akorát na hranici snesitelnosti, takže už končím a své blogové panictví posílám jednou pro vždy na smetiště dějin.
Už jsem přišel na to proč mě Invex svým způsobem vadí. Toho lidu! Dneska, když jsem jel do školy, tak jsem si po roce ve vlaku nesednul. Vlak byl natřískanej, až k prasknutí. To by tak nevadilo. ALE! Milí mladí uhrovití pubescenti MUSELI korzovat skrz plné vagony a postupně (v průběhu jízdy) navštěvovali své kamarády (kteří byli strategicky rozmístění po vlaku). Poté se situace obrátila a kamarádi navštěvovali je. Ach můj bože
Mám to já starostí s tím mým zápisníčkem! Píšu do něj jednou za uherskej rok a když do něj mám možnost něco zapsat, vyhoří server.
Vše se vrací do původních kolejí. Už i design jsem spravil a teď mě čekají už jen komentáře. Ale to zase jindy, dneska mě to HTML a CSS leze krkem.
Asi ano. Kdo se chce něco dozvědět o nových technologiích, ten se každoročně těší na Invex. To je třeba můj případ. A rok co rok je takový dotyčný zlamán.
I letos by se toh dalo hodně vytknout tomuto veletrhu. Hlavně ta nechůtná orientace na firmy. Nepracujete v žádné, tak naschledanou. Business to business!
Na druhou stranu mě docela potěšil menší počet vystavovatelů a tím (podle mého názoru) i zkvalitnění presentací.
Tak se mi jakš takš podařilo rozběhnout můj zápisníček. Je to pouze BETA verze. Starej dyzajn... Ale naštěsti se mi podařilo sehnat všechny příspěvky z backupu. Chvála bohu!
