O strašidelném Silvestru
Sedím u Ondry u počítače a společně blogujeme. Zrovna jsme se dodívali na film Ti druzí. Tomu se říká alernativní silvestrovská zábava! Ondrově Pavlínce jsme museli vracet oči zpátky do důlků. Jak tohle dopadne...
function komentare($id) { if (file_exists("./b/komentare/$id.txt")){ $n = count(file("./b/komentare/$id.txt"))-1; if ($n<0) $n = 0; } else { $n=0; } echo $n; } ?>
Sedím u Ondry u počítače a společně blogujeme. Zrovna jsme se dodívali na film Ti druzí. Tomu se říká alernativní silvestrovská zábava! Ondrově Pavlínce jsme museli vracet oči zpátky do důlků. Jak tohle dopadne...
Ještě živě si pamatuji události kolem jedenáctého záři. Pominu-li tu hrůzu, vzpomenu si, jak jsme (ještě když jsem tam byl) na gymplu drželi minutu ticha za oběti tragédie. Nikdy před tím se to nestalo, ani potom.
Ná ředitel totiž byl takový prdolezec americký
, o to ale nejde. Každý kdo si přečetl tento článek a nevyluzoval žádný zvuk — tak právě držel minutu ticha za oběti zemětřesení v Íránu... (a kdo ne, tak ať to napraví
)
P. S. Někdo třeba může říci, že nemůžu srovnávat čin člověka a čin matky přírody, ale po atentátu v moskevském divadle se taky u nás na gymnáziu žádné minuty ticha nedrželi (to už jsem tam ale nebyl, ale ptal jsem se)
...a mě prostě nic nenapadá, o čem mám psát. Přes veškeré to cpaní cukrovím se mi asi mozek do konce roku vypnul. 
Snad se jen pochlubím, že jsem byl celý rok hodný a proto jsem obdržel od Ježíška hezký dárek 
Trošku netradičně tady přejdu Vánoce, stejně je nuda číst na každém blogu to samé (i když ty moje letošní by možná za zmínku stály), a raději se vrhnu na televizi. Součástí letošního bombardování pohádkami je, zvláště na ČT, i jakýsi retrospektivní pohled do zábavy z let minulých. Je to podáváno jako připomínka uplynulých padesáti let s Českou televizí, jak jsem ale četl na nějakém jiném blogu, půjde spíše o jakousi ochutnávku toho, co nám po zrušení Paskvilu a spol. bude běžně předkládáno.
Dlouhou oklikou se tak dostávám k tomu, o čem jsem chtěl psát na začátku. Právě teď běží na ČT1 jakýsi tříhodinový mix výše zmíněného. Provází tím Vladimír Hron s Alešem Cibulkou. Homosexualitu toleruju, ale když jsem viděl na tento pořad upoutávku a spletl si na první pohled Aleše Cibulku s Marcelou Augustovou (pro ty, co si nepamatují jména, M. A. uvádí Události), vydal jsem ze sebe zvuk, který angličané napíší jako "ugh". Aleši, vybodni se na to, Marcelu netrumfneš!
Napište, jak chutnal. Já jsem se na tohle nechal nachytat dokonce dvakrát. Před třemi týdny a dneska znova, když jsem pročítal starý časopisy.
Je na čase, abych tě pozdravil, Tome. Pěkně se tu rozrůstáme. Přemýšlel jsem, jak nazvat rozmnožování blogerů. Nejde o klasické množení dělením, spíše o jakési infekční rozšiřování řetězovou reakcí. Jen houšť a větší kapky!
V tuto pokročilou hodinu už ale nejsem schopen napsat víc. Stejně jako Toma i mně zlobí systém — internet se automaticky odpojí, kdy chce bez předchozího varování, takže teď valim na druhý kolo
Navíc jsem se zrovna vrátil ze zájezdu na Kalvárii (jak exoticky to zní, že? Třeba příště...), takže kdybychom se už neviděli, hezké Vánoce všem bloggerům i jejich čtenářům!
Nejdřív jsem ji chválil, ale předčasně. Dnes jsem zjistil, jak jsem se v ní mýlil. Ačkoli mě původně mile překvapila, dneska jsme se moc a moc pohádali. Zanevřela totiž na eRka. Jak jsem už zmínil eRWéčka vypaluje rychleji než má napsáno na krabici, ale eRka jen poloviční rychlostí. Prostě z ní nevyždímám víc než čtyřku. Vysvětloval jsem jí to různě. Zkoušel jsem všechny triky co znám, všechny programy co mám, ale je tvrdohlavá. Už aby se vrátila ta nová z rekonvalescence (reklamace). Je pro mě tak ponižující pálit 4x. Je to jako bych ochrnul. Jak mi to mohla udělat. Určitě se spřáhla s tím prokletým windowsem. Nenávidím je oba.
Četl jsem filosofii (skripta), ale je to španělská vesnice. Chov zvířat už je daleko větší zábava. Například jsem nevěděl, že domestifikací zvířat dochází často k redukci hmotnosti mozku. U prasete až o 33%. Fyto a matika jsou v plánu, ale nedá se říct, že bych se jakkoli těšil...
Dneska jsem si zapsal předměty ke zkoušce. Že studuju informatiku se z toho vyčíst nedá. Možná tak inFarmatiku. Chov zvířátek a fytotechnika by o tom vypovídaly. Matematiku má na škole každej druhej. Když k tomu ale přihodím ještě filosofii, tak mi asi už nikdo neuvěří, že je to ekonomická fakulta. Která je to škola je snad jasný...
Dobrá zpráva je, že když dobře napíšu zápočtový písemky ze zvířátek a matiky, tak mi zbydou jen dvě zkoušky. No a když udělám ty dvě zkoušky, tak mám tři krásný dlouhý týdny volna! Ještě tak sehnat někoho, kdo mě to všechno vysvětlí.
Dnes policie zakročila proti redaktorovi (druhé kategorie, neznám ho) tv NÓVA. Podle mě měl přes držku dostav víc, za to pro jakou TV pracuje
a hlavně pro to, jak nechutně provokoval přítomné policisty.
Krásná byla reakce TV NOVA. Reportáž o eSeSácích v modrém
zařadila jako první do své (bulvární) relace Události.
Z příspěvku vyznělo:
). To znamená: jen si vybíral místo pro strategický výhled na obviněné a ještě místo vytahování legitimace, šermoval policistce před obličejem mikrofonem)
)Ach to je krásná manipulace s masami... 
Jak je život zvláštní. Dal jsem si vypalovat cd-rw (v jednom parádním programu s ovečkou ve znaku) a během vypalování jsem si všiml, že mechanika nevypaluje plnou rychlostí 12x jak je napsáno na cédečku, ale jen jen 9,32x. Chvíli jsem dumal čím to může být a pak jsem si vzpoměl, že tu novou mechaniku, co tohle umí, jsem dal reklamovat a teď vypaluju ve staré osmirychlostní. Asi se holka snaží seč může a nechce, abych ji vracel do starýho počítače...
Bylo mi taktně naznačeno, že existují i jiná než malá písmenka. Trochu jsem o tom přemýšlel a opravdu. Ne že bych zjistil, že existují, ale po krátké meditaci jsem došel k názoru, že bych je měl používat. Mimo jiné jsem si vzpoměl, jak do nás ve škole tlačili ať čteme knížky, protože to zlepšuje náš písemný projev. Tak já budu teď psát tak aby neutrpěl ten váš...
Jo a stíhačky budou. Na vánoce se to sice nestihne, ale budou to Gripeny. Já si počkám na povánoční slevy a taky si jednoho koupím 
Tak jako každý rok v tuto dobu, i letost naši domácnost přepadl. Podlý, zákeřný, plíživý a neustále přítomný! Kýč!
Blikáním světýlek na oknech počínaje, různými svícny a zvonečky konče. Ještě na skla začnem malovat prdelaté andělíčky a já se pos...
Vánoce mám rád, to ano, ale tohle to je hrozný (ale nádherný, jak by hodně lidí řeklo). Kýč Vánoc dorazil i k nám a já se těším až odrazí.
P. S. Jen abych někoho neurazil, já nechápu kýč jako 100% zlo. Kýč je krásný výrobek ("umělecký předmět"), ale jeho jedinou funkcí je navodit to krásno, pohodu v nás. Třeba takový vánoční styl tohoto blogu je kýč a mě to nevadí. Některé věci prostě musí být kýč, jinak by ztrácely význam!
dneska sem se po dlouhé době díval na televizní zprávy. samozřejmě že na čt1 protože novákům ze zkušeností už dávno nevěřím. co mě zaujalo bylo že poslanci zítra na posledním vládním zasedání v tomhle roce chtějí definitivně rozhodnout o koupi letadel pro naši armádu. zítra se ukáže jak byla armáda celý rok hodná
já ji to samozřejmě přeju ale stejně si myslím že prachy se dají dát (čti vyhodit) do lutfu i jiným způsobem...
Tak tohle se může stát opravdu jenom mně! Víkendovou přípravu na své první dva zápočtové testy bych ohodnotil jako ucházející, daleko větší přípravu jsem věnoval cestě. Kdybych jen tušil...
"V kolik jedeš?" zeptal se mě v neděli večer Ondra.
"Rychlíkem v devět," odpověděl jsem. Ten rychlík ale nejede přesně v devět, ale v 8.56. A já to VÍM. Proč jsem si teda celé pondělní ráno myslel, že jede v devět deset? Ano, hádáte správně, vlak mi ujel. Ne před nosem, prostě úpně natvrdo ujel... Co teď? Vždyť ten zápočet nestihnu... Vyhodí mě ze školy... Panika na quadrát! Hlavně, že jsem vstával už v sedm ráno, abych se v klídku nachystal a neměl žádný stresy!
Vyřešil jsem to stopem. Poprvé v životě jsem si šel stoupnout na periferii a zdviženým palcem prosil o slitování. Když už se blížila smrt umrznutím, začínalo se mi chtít spát a bylo mi příjemně teplo, zastavil mladý muž z Okřišek, který bere stopaře ze zásady, protože s manželkou každoročně stopují na Folkovky do Telče. Pavle, díky! Zápočťák jsem stihl. Na náladě mi moc nepřidal (proč v zadání testu do Úvodu do zpravodajství — tištěná média, bylo napsat zprávu pro rozhlas?), ale ono to nějak dopadne...
Máte taky takový panický strach ze zubaře jako já? Né? Závidím vám. Ano? Určitě chápete jak mne rozezlilo, když moje matka (mimo jiné dětská lékařka) objevila jakousi černotu na mé šestce vlevo dole. Okamžitě mne objednala k zubaři. Čtrnáct dní jsem tuto skutečnost prožíval, nedokázal jsem myslet na nic jiného, než na to toho řezníka přes zuby
Do té doby mne ten zmíněný zub nebolel a po oznámení objednání mě začali bolet zuby všechny 
Dnes v devět hodin dopoledne jsem šel do ordinace pana doktora. Otevřel jsem dveře a hned mě ovanul ten nelibý zápach chlóru (či čeho?). Sebral jsem zbytky mé odvahy a vkročil do dveří.
Sestřička mne žoviálně pozdravila a pan doktor se ji zeptal jestli je to ten "hrdina" (matka mu před mou návštěvou telefonovala).
Usedl jsem do křesla. Zubař se podíval na moje zanedbávané, leč do čista "vybroušené", zuby. Pak se v nich začal drápat takovým tím malinkým šperhákem. Ujistil mne, že to všechno, co mám v hubě nejsou kazy. Jsou to jakési pigmentové anomálie, které nijak neruší funkci zubu — dobře a bezbolestivě žvýkat stravu, i když vypadají škaredě. Netřeba vrtat a spravovat...
Ulevilo se mi, ne však na dlouho. Zubař řekl, že když už jsem tady, tak to vyvrtá, zapraví bílou plombou 
No hold musel jsem to vydržet. Již jsem doma a zuby jsou dokonalé bíle, a další návštěva mě čeká až za půl roku. Uf, ale měl jsem to strach! 
je to zvláštní psát si deník formou blogu. příjde mi to jako nový druh exhibicionismu
nemáte ten pocit? nebo to vidíte jinak?
už dlouho si čtu různý blogy. začínal sem na alfově "zsection" (tam to bylo fakt dobrý dokud si alf nenašel holku a nezaložili společnou domácnost), ale teď to zkusím jako blogger. ondra mi dal možnost vyřádit se u něj tak budu dělat ostudu zatím tady. a když mě to chytí tak si udělám vlastní blog.
jinak když už ste tady probírali ty brigády, tak vám povím jak sem začal chodit kritizovat. je pravda že sem začal teprve minulý týden ale dost mě to chytlo. když už nebudu milionářem (není po kom dědit) tak kritik není zas tak špatnej job. hlavně se člověk nepředře.
ve čtvrtek sem vyrazil do prahy a zastavil se v kině perštýn. měl sem důvěrnou informaci o probíhajícím průzkumu trhu z oblasti sýrů.
konkrétně sem "koštoval" tavené sýry. hlavní atributy byly: barva, chuť, tuhost a roztíratelnost. dohromady to trvalo asi půl hodiny papání a hodnocení a odměnou mi bylo sto korun českých a dobrota jménem duosnack. zato v pátek sem se zůčastnil skupinové diskuze zaměřené na chipsy, čímž sem si do kapsy přidal další čtyři zelené bankovky...
dál už vás pro dnešek nebudu trápit. zítra se začínám konečně učit do školy tak se na to musím vyspat
V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na pořdaí psíemn ve solvě. Jedniná dleůitžá věc je, aby blyy pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstíě. Zybetk mžůe být totánlí sěms a ty to přoád bez porlbméů peřčetš. Je to potro, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Zjíamvaé, že?
Tak přece jenom to přání k vánocům došlo. Nebylo formou dopisu, nýbrž pohlednice a byl tam tento krátký (ale určitě od srdce psaný text): 
Příjemné prožití vánočních svátků a do nového roku spoustu inspirace v osobním i pracovním životě přeje
Roland Mahler
generální ředitel
Mohl bych sice "apdejtovat" svůj příspěvek ze začátku týdne, ale tahle reklama vydá na samostatný článek. Před "makrelou" jsem totiž v rámci plnění jednoho úkolu do školy navštívil čítarnu starých listů. Měl jsem zpracovat strukturu Lidových novin z libovolného roku a týdne. Vybral jsem si rok 1899 a jeden prosincový týden. Budoucí využití tohoto úkolu mi zůstává zatajeno, při procházení starých listů však člověk nalezne pár úsměvných momentů. Už na přelomu století bylo několik stran věnováno placené inzerci. Jednu jsem si musel opsat:
Polovina žen
trpí následky zastaralé zácpy, totiž kolikami, bledničkou, chudokrevností, návaly krve ku hlavě atd. A přece možno zácpu velmi snadno odstraniti přírodní moravskou hořkou vodou Š a r a t i c í, která nedá přípravy a příjemně se bere. Ona ani nenadýmá jako šumící prášky, ani nepůsobí bolesti jako sonna a různé pilulky. (Přepsáno s původní gramatikou. kdo ví, co je sonna, ať to prosím napíše do komentu. Děkuji.)
Dneska byla v menze jako volný oběd (čili oběd, který není třeba předem objednávat) makrela po ďábelsku. Protože jsem měl docela hlad (a vlastně i chuť — makrely mi nijak moc nevadí), tak jsem si ji dal. Z talíře běžné velikosti koukala z jedné strany hlava (moje makrela naštěstí neměla oko — to mi nedělá dobře), z druhé strany ocas a celkově to vypadalo dost nechutně. Ale dobrá byla, to jo. Nejvíc jsem se ale bavil sledováním různých postupů jezení ryby. U nás doma běžně takové věci nevaříme, takže já jsem si užil svoje a odnášel jsem do zbytků makrelu téméř nepoškozenou, s mírně vydlabanou prostřední částí. Kolega makrelák, který si ke mně přisedl v průběhu mé pitvy, na své porci provedl takřka čistou práci. Nesledoval jsem ho od začátku, ale najednou měl vypreparovanou nepoškozenou páteř i s nejdelšími kostmi, bezchybným řezem pak oddělil hlavu a ocas a zbytek mohl labužnicky vychutnávat. Co jsem si všiml, byl ale jediný, kdo na své makrele zapracoval takto precizně. Většina taky dlabala, ovšem na rozmanité způsoby.
Když jsem byl na odchodu, začaly se vydávat minutky, které také není třeba předem objednávat, a mezi nimi obalovaná brokolice! Toužím po ní po ní už od začátku roku, přestože "má na svědomí už několik vražd a varuje nás už svou odpornou chutí" (Simpsonovi, tuším osmá řada). Přijít o dvacet minut později, mohl jsem si veřejnou pitvu odpustit... Ale aspoň byla sranda.
Na RSSky jsme zařazeni jako české weblogy 2, to chápu, ale docela mě mrzí, že v řadku s adresou je
http://www.websky.cz/rsssky/rsssky.aspx?category=2liga
Jaká druhá liga
Není to od vás hezká, takhle nám říkat kam patříme (i když tam víceméně patříme). Nestačilo by ...category=2?
Dnes mi přišel dopis od T-mobilu. Nebylo to vyučtování, co to tedy je. Před rozbalením jsem si myslel, hmm můj milovaný operátor si na mě asi vzpomněl a přeje mi něco hezkého k vánocům, potažmo hodně štěstí do nového roku. Chyba lávky, bylo to...
Pixy se před nedávnem rozplýval nad kafem! Úžasné aroma, skvělá chuť...u kafe? Může být vůbec kafe chutné? Pro mě ne! Jsem zapřísáhlým čajomilcem. Mezi kamarády přezdívaný Čajovník (že Budíne
), nedám na šálek čaje dopustit.
Chcete se vzpružit a být svěží? Nepijte žádné kávové patoky, dejte si čaj. Kofein totiž působí hlavně na srdce, to se rozbušší a na pět minut máte pocit, že vás tento nápoj osvěžil, po pěti minutách si musíte dáti další šálek, aby vám tento pocit vydržel. U čaje není tento pocit tak razantní, dostaví se až tak po 40 minutách, zato působí na celý nervový systém a na všechno svalstvo. Pocit svěžesti též vydrží něco kolem 40 minut.
ČAJ JE ZKRÁTKA LEPŠÍ NEŽ KAFE. A taky určitě chutnější (i podle podle počtu druhů chutí) a zdravější (zelený čaj tuplem). 
Ano, opravdu vím, že každý můj příspěvek je O "něčem" a ne O "něco". Dnes, skoro zdráv po dlouhé nemoci, bych chtěl ale vyhlásit soutěž O NEJ(doplňte, co chcete) REKLAMU, hlavně proto, abych nenásilně přinutil čtenáře k aktivitě.
V televizi teď před Vánocemi běží spousta reklam. Která na vás dělá největší dojem? Která vás s#re? Při které se smějete? Kterou nechápete? A tak dále, a tak dále.
Pro začátek házím pár osobních typů, pro jistotu bez názvu produktu:
NEJROZTOMILEJŠÍ: To jsou bezkonkurenčně děti samy doma a jejich rodiče, které volné minuty na mobilu připravily o hlas. Ta holčička, když říká "Ale my nikoho cizího nesmíme pouštět," je prostě skvělá!
NEJNEPOCHOPITELNĚJŠÍ: Proč ten džus pijou želvy a včely, to vážně nechápu!
NEJNESROZUMITELNĚJŠÍ: Porozumět, co řve ten chlápek ve spořce, když jeho číslo začne blikat, to dá zabrat ("Oetomožnyjásemiálmijon!Jásemiálmijon!")
Trochu v blogování polevujeme, protože se blíží noční můra každého vysokoškolského studenta — zkoušky. Ani jsem si neuvědomoval, jak mi zkazí vánoce takováto věc. Člověk se na ně prostě nemůže soustředit, když před nimi je zápočtový týden a po nich...zkoušky 
Tak jsem se vrátil ze stavby. Jsem celkem v pohodě. Nic na mě nespadlo, jen mne trochu bolí ruce. Ale to teď není zas ak důležité...
Jen mě napadlo (v průběhu práce). Furt někam rveme modrej zub. Počítače, PDA a mobily. Je sice hezký, že můžem míti nějaké dvě hi-tech věcičky bezdrátově spojené, ale účel a praktičnost v tom moc nevidím. Na každém rohu si můžeme zakoupit bluetooth hands-free. Je jen otázkou času kdy podobná zařízení začnou nabízet i Vietnamští obchodníci 
Ale pořád nechápu proč se modrý zub nemontuje do přenosných přehrávačů hudby. Zde bych viděl perfektní využití. Discman v batohu, hudba v uších a zároveň mne neškrtí žádné dráty. Zamyslete se výrobci — Sony, Panasonic, iRiver, Philips...